Únor 2018

Makám na sobě

11. února 2018 v 22:52
Je neuvěřitelné, jak se člověk postupem života mění. Jako malá jsem nerada chodila ven. Nechtěla jsem si hrát venku, nebavilo mě jezdit na výlety, neviděla jsem v trávení času venku žádný smysl. A víte, co dělám teď? Chodím dobrovolně ven. Klidně i sama a RÁDA. Prostě si obuju boty a jdu běhat. Nebo se jen tak projít. Vyčistit si hlavu a nasát pozitivní energii. Odpočinout si od běžných starostí a pozorovat přírodu. Dospěla jsem do stádia, kdy mě nebaví trčet celý den doma. A jsem za to nesmírně ráda. Jsem ráda, že se dokážu sebrat a vypravit se jen tak ven. Potulovat se, pozorovat krajinu a další jevy, které v běžném shonu vůbec nevnímám.