Pokud tento blog sledujete alespoň měsíc, určitě jste zaznamenali, že jsem se v červenci zúčastnila závodu dlouhého 4,15 km. Tento závod jsem s pár kratičkými pauzami zvládla. Pokud si o něm chcete přečíst víc, klikněte zde.
Od něj už ale uplynulo 1,5 měsíce a o běhu jsem se tady nezmínila. Běhám vůbec, nebo mě běh přestal bavit? Pokud chcete znát odpověď na tuto otázku, čtěte dál.
Samozřejmě, že běhám dál. 
Prostě mě to baví. Dokonce jsem zaznamenala i nějaký pokrok.
Prostě mě to baví. Dokonce jsem zaznamenala i nějaký pokrok.Za ten měsíc a půl jsem se opravdu zlepšila. Co se týká výdrže, ohromně jsem zesílila. Díky běžecké aplikaci vám to mohu popsat do detailů. Tak jdeme na to.
Osmnáct dní po závodu jsem stále běhala 4-5km trasy s přestávkou/přestávkami. Až 19. den jsem bez zastavení zvládla zaběhnout 6,24 km. Víte, jak jsem na sebe byla pyšná? Jak úžasný to byl pocit? Na zítřek jsem se ukrutně těšila. Už jsem se viděla, jak tuto trasu opět s přehledem zvládnu. Jenomže, co se nestalo. Ono ráno pršelo.
Jako milovník deště jsem byla nadšená, jako běžec už méně. Ale i přes tuto menší nepříjemnost jsem se prostě oblékla a vyběhla do náručí deště. Moc příjemné to zrovna nebylo, pořádně jsem neviděla na cestu, neustále jsem mhouřila oči, ale uběhla jsem 3,5 km. No, lepší něco než nic. Další dny následovalo běhání 5,5-6 km a pak přišlo sklouznutí na 4,5 km. Nevím, jak jsem to mohla dopustit.
Poté opět pětky, sem tam trojka či čtyřka a včera !OSMIČKA! Pořád tomu nevěřím. Já po těchto vzdálenostech dokázala zaběhnout bez zastavení 8 km. Opravdu nevím, jak jsem to udělala, ale dala jsem to. Skvělý pocit. Jupí! Včera jsem také poprvé vyběhla se sportovním pouzdrem. Asi i to mi pomohlo. Yes!
Také mi pomohly body, které si na svých trasách pravidelně nastavuju. A včera byly takové: doběhnu k lavičce a pokud budu moci, poběžím dál. Když jsem se ocitla u lavičky, síly mi ještě stačily, a tudíž jsem běžela dál. Až přiběhnu na most, dám si pauzu, pořád jsem ale sil měla dost, takže jsem běžela dál. Potom už jsem jenom přemýšlela nad tím, jak si tu cestu prodloužit. Zahnu tam, poběžím tudy, ještě tohle oběhnu. A naráz tam bylo 6 kilometrů. Tak zkusím dát tu sedmičku. To jsem zvládla, potom mě už trochu začala pobolívat noha, tak jsem běžela domů a objevilo se tam osm kilometrů. Já jsem byla tak šťastná!
A jak běháte vy?
Já mám běhání ráda a přijde mi, že je to to jediné, co mi v tělocviku jde. Taky mě baví. Bohužel, ale neběhám často. Ach..mela bych to napravit.