Hurá, Ekovýzva!

29. března 2018 v 22:42
Ahoj,
dnešní článek je takový kratší, spíše informační a je zaměřený na výzvu pořádanou organizací Greenpeace. Jedná se o výzvu, která lidem pomůže žít jinak a lépe a tím prospěje i celé naší planetě.

 

Já versus lyže aneb lyžák 2018

17. března 2018 v 15:37
Minulý týden jsem strávila na lyžařském kurzu, a proto bych se prostřednictvím dnešního článku s vámi ráda podělila o mé zážitky. Doufám, že se zasmějete a třeba si i připomenete svá studentská léta.






Zmanipulovaná…

4. března 2018 v 22:18
Měl v sobě jiskru. Měl v sobě něco zvláštního, co mi nedovolovalo se od něj odtrhnout. Zarýval se mi hluboko do kůže. Tančil a psal mi po kůži, jako bych byla papír, naprosto chladně a bez okolků. Chtěl v ní zanechat stopu, svůj podpis. Jako ostrá tužka ryjíc do papíru. Jako trn jenž kůži mi trhá a z níž kape mi krev. Ostrý střep zaryl se do duše mé. Oslepil mě. Mohla jsem utéct, mohla jsem svůj zrak přesunout jinam, ale nešlo to. Působil na mě tak silně, jako Slunce působí na Zemi. Naprosto mě omámil. Začala jsem pociťovat lehké pálení, bylo nepříjemně hryzavé, jako kousavý svetr.

 


Makám na sobě

11. února 2018 v 22:52
Je neuvěřitelné, jak se člověk postupem života mění. Jako malá jsem nerada chodila ven. Nechtěla jsem si hrát venku, nebavilo mě jezdit na výlety, neviděla jsem v trávení času venku žádný smysl. A víte, co dělám teď? Chodím dobrovolně ven. Klidně i sama a RÁDA. Prostě si obuju boty a jdu běhat. Nebo se jen tak projít. Vyčistit si hlavu a nasát pozitivní energii. Odpočinout si od běžných starostí a pozorovat přírodu. Dospěla jsem do stádia, kdy mě nebaví trčet celý den doma. A jsem za to nesmírně ráda. Jsem ráda, že se dokážu sebrat a vypravit se jen tak ven. Potulovat se, pozorovat krajinu a další jevy, které v běžném shonu vůbec nevnímám.


Nedochvilnost

21. ledna 2018 v 16:25
Ahoj. Vítám vás u nového článku. U prvního letošního článku, ve kterém se dozvíte o mé nedochvilnosti a o tom, jak proti ní bojuju.

Jen pár korun

19. prosince 2017 v 13:15
Jeden pátek nám tanečky končily asi o půl hodiny později než obvykle, ale to mi nijak nevadilo. Zašly jsme ještě s kamarádkami do DM drogerie, kde jsem se tradičně rozdělily. Kamarádky zamířily ke kosmetice, já k jídlu. Každý ke svému. Já mám to DMko opravdu ráda. Cítím se tam příjemně, působí to tam na mě tak harmonicky. Vždycky si ráda prohlížím ty jejich oříškové pasty, pomazánky, tyčinky a většinou si nějakou tu tyčinku i odnesu. Když se tedy každá pokochala u svého, rozloučily jsme se a šly domů.


Do jaké míry mě YouTube a blog ovlivňuje a inspiruje?

19. listopadu 2017 v 22:14 |  Téma týdne

Je až neuvěřitelné, kolik mi toho tyto sociální sítě dokázaly předat. Jak bych teď asi vypadala, jak bych se teď cítila, kdybych si nepřečetla a nezhlédla určité příspěvky a videa? Věděla bych vůbec to, co vím teď? Byla bych tam, kde jsem teď?


Co se u mě událo?

29. října 2017 v 13:30
Ahoj! Po opravdu dlouhé době vás vítám u dalšího článku. Tento článek měl vyjít asi tak před měsícem, ale prostě jsem ho nestihla sepsat a dát celý dokupy. Tento článek je popis jednoho týdne, takže takový zápis z deníčku. Tento typ článku píši teprve podruhé, ale tak snad se vám bude líbit a něco se o mně dozvíte.


Splnila jsem své cíle?

23. září 2017 v 11:27
Ahoj, ahoj! Včera nám začal podzim, za chvíli zde máme říjen a já konečně zveřejňuji článek o tom, jak jsem plnila své prázdninové cíle.
Ale lepší pozdě než nikdy, ne?



Příroda mlčí

3. září 2017 v 22:00 |  Téma týdne


Příroda mlčí,
vítr kolem fičí,
ze stromů opadává jehličí.



Kam dál